"To co vidíte, je to co vidíte:-)"

Přesto se pokusím o lehký nástin k přesnějšímu vnímání mých velikých obrazů na výstavě a procesu jejich zrodu.

Velikým obrazům na lepenkách většinou předchází vjem, dojem, myšlenka. Poté skicuji a formuluji si pro sebe skrz uhlovou kresbu kompozici, světlo, atmosféru... vše je v pohybu, nic není dokončeno. Vize se proměňuje a hledám pro ni přesnou podobu díky malovaným skicám menšího formátu. Někdy barevných skic není ani potřeba.

V ideální čas, který nastane jen za úplňku ( a to jen někdy), je možné začít s malbou velkého formátu. Položím jej na zem, nachystám barvy, dlouhé štětce a vodu. Namáčím konce štětců, zhluboka dýchám, kroužím kolem lepenky, tančím a črtám prvními doteky samotnou kompozici.

Poté válečkem, nebo širokým štětcem zpracovávám plochy různými barvami. Přemalovávám, dle potřeby měním již hotová místa. Vstupuji do formátu, nehledám horizont, prostor se děje kolem mne, jsem uvnitř obrazu. Jsem jeho součástí, vzniká nový prostor, novým výtvarným jazykem stvořím nový svět. Hle, satori = prozření, pocit štěstí a smyslu bytí.

Banzai!!!

---

---